Dřevostavby

PROČ DŘEVOSTAVBY

Zajistit potřebu bydlení výstavbou vlastního rodinného domu je významným životním rozhodnutím. Důvodů proč vybrat z možných technologií výstavby právě dřevostavby je hned několik:

  1. dřevostavby (montované domy) vynikají zejména velmi nízkými náklady na vytápění
  2. životnost dřevostaveb je stejná jako plánovaná životnost zděných staveb - cca 100 let
  3. průběžná lhůta výstavby dřevostaveb na klíč nepřesahuje 6 měsíců
  4. výstavba je ekologická, příspíváte tak ke zlepšení životního prostředí
  5. příjemné vnitřní klima dřevostavby je zajištěno vysokou mírou tepelné izolace
  6. do dřevostavby je možné nastěhovat se ihned po dokončení výstavby díky podstatně nižší množství zabudované vlhkosti

 

DŘEVOSTABY DÝCHAJÍCÍ – NEDÝCHAJÍCÍ: DVA KONCEPTY PLÁŠŤŮ

Tvorba obvodových plášťů dřevostavby dnes využívá dva odlišné koncepty – oba se dnes realizují souběžně, je však patrný postupný příklon k novodobému konceptu, a to jak ze strany stavebníků, u kterých je patrná čím dál větší nechuť ke skladbám plášťů obsahujících parozábrany, tak ze strany firem, které oceňují jednodušší skladbu i rychlejší montáž dřevostavby.

Tradiční koncept dřevostavby (difuzně uzavřená stěna)

Tento koncept dřevostavby je založen na dřevěné sloupkové konstrukci, oboustranně oplášťované nosnými deskami, obvykle deskami OSB. Prostor mezi sloupky
se vyplní minerální tepelnou izolací a z vnější strany se potom ještě na desku OSB nalepí jako dodatečná tepelná izolace pěnový polystyren, který se zpravidla opatří tenkovrstvou omítkou. Tento typ plášťů dřevostaveb, který se v různých obměnách používá asi od 80. let minulého století, má dva konstrukční problémy:

  1. z důvodu značného difuzního odporu konstrukce na straně exteriéru se musí nutně použít parozábrana v interiéru dřevostavby. Plášť tedy není prodyšný, vznikají problémy s kvalitou vnitřního vzduchu i povrchů (interiérové plísně) a v případě vlhkostní havárie (zatečení) se plášť není schopen vlhkosti zbavit. Hrozí tak biologická degradace konstrukce dřevostavby (většinou hniloba).
  2. užívá pouze lehké tepelné izolace s malou plošnou hmotností a bez akumulační schopnosti. Konstrukce plášťů takovýchto dřevostaveb mají proto chabé zvukoizolační vlastnosti a v létě se přehřívají.

Novodobý koncept dřevostavby (difuzně otevřené konstrukce)

Difuzně otevřené konstrukce dřevostavby se začaly používat v německy mluvících zemích v 90. letech minulého století. Jejich tvorba vyšla z požadavku odstranění problematických parozábran a zlepšení akustických i akumulačních vlastností plášťů dřevostaveb. Ukazuje se, že takovému požadavku vyhovuje stěna, která sice opět vychází ze sloupkové konstrukce (statika), avšak nosnou deskou je opláštěna pouze ze strany interiéru. Mezi sloupky konstrukce se umisťuje minerální izolace a na vnější líc konstrukce potom dřevovláknitá nelisovaná deska („hobra“), avšak ve vyšší tloušťce (obvykle 60–100 mm). Na tuto desku se potom přímo aplikuje tenkovrstvá paropropustná omítka (minerál, silikát, některé silikony). Tento typ skladby pláště dřevostavby již nepotřebuje žádné parozábrany. Díky vlastnostem dřevovláknitých desek (zejména objemovým hmotnostem 210–270 kg/m3):

  1. výrazně zlepšuje akumulační vlastnosti stěny dřevostavby (doba prohřátí konstrukce se pohybuje obvykle v rozmezí 8–12 hodin, u tradičního konceptu
    se dosahuje hodnot do 4 hodin). Je to dáno tím, že specifické teplo dřevovláknitých desek je 2100 J/(kgK).
  2. výrazně zlepšuje zvukoizolační schopnosti konstrukcí dřevostaveb, a to jak v oblasti útlumu kročejového hluku (malé dynamické moduly pružnosti), tak
    i v oblasti šíření hluku vzduchem (velká vzduchová neprůzvučnost v důsledku vysoké plošné hmotnosti pláště)

Difúzně otevřené konstrukce

Je v dřevostavbách používána posledních 10–15 let. Souvisí to především s novými technologiemi, zejména izolačními materiály, které kladou malý difúzní odpor. Takováto konstrukce umožňuje prostupu plynů molekulárním přenosem, běžně označovaným jako difúze. Plyny se  prostorem šíří  dvěma možnými  způsoby. Konvekcí (prouděním) , což je objemový tok, který je poháněn rozdílem tlaků, nebo kondukcí (molekulárním tokem) , což je difúze. Hnací silou difúze je rozdíl hmotových nebo molárních podílů. V praxi tento systém na molekulární úrovni umožňuje přenos vlhkosti z vlhčích do sušších míst a z teplejších do chladnějších.

Skladba difuzně otevřených konstrukcí

Výhody difúzně otevřené konstrukce:

  1. putující vlhkost konstrukcí nevyhojuje plísním, houbám a různým mikroorganismům a zlepšuje tak kvalitu vnitřního ovzduší v dřevostavbách
  2. oproti difúzně uzavřené konstrukci mají lepší užitné vlastnosti. Lepších hodnot dosahují jejich akumulační schopnosti i zvuko-izolační vlastnosti.
  3. autoregulace vlhkosti vnitřního prostředí dřevostaveb, která probíhá přímo skladbou stěn
  4. v zimním období dochází i k vysušování konstrukce. Díky velkým rozdílům exteriérových a interiérových teplot v konstrukcích obecně stoupá a právě díky možnosti pohybu vlhkosti i směrem do dřevostavby se tato vlhkost může za určitých podmínek redukovat.
  5. dřevostavby používající difúzně uzavřený systém mají vnitřní klima s poměrně nízkou vzdušnou vlhkostí
  6. pokud v některém místě konstrukce voda zkondenzuje, má možnost se vypařit

Nevýhody difúzně otevřené konstrukce:

  1. s ohledem na použité materiály pro difúzně otevřené konstrukce vychází finančně náročněji oproti difúzně uzavřené konstrukci.

Skladba difuzně otevřené konstrukce

Difúzně uzavřená konstrukce

Konstrukce dřevostavby, která je řešena jako difúzně uzavřená, se nejčastěji využívá u energeticky úsporných a nízkoenergetických dřevostaveb.

Je důležité zamezení průniku par do stěny, kde by pára v rosném bodě zkondenzovala na vodu. Následkem toho může dojít k růstu dřevokazných hub a hmyzu, výskytu plísní, které zhoršují kvalitu vnitřního prostředí, narušení statiky nosné konstrukce.  Aby byla funkční difúzně uzavřená konstrukce je důležité neporušení fólie. Vhodné je tedy používat tzv. instalační předstěnu pro vodoinstalaci i elektrické kabely a kde nehrozí porušení fólie např. vrutem při zavěšování obrazu. Při instalaci parozábrany musí být dodrženo několik zásad: parotěsná fólie musí být v místě spojů přelepena, nesmí být nikde porušena a nesmí nikde chybět. Je-li parozábrana kvalitně a profesionálně provedena, folie nepropustí vodu v žádném skupenství a do konstrukce tak nepronikne žádná vlhkost.

U dřevostaveb se používá parotěsná folie s termoreflexním účinkem, která má velmi vysoký difúzní odpor. Správná funkčnost parozábrany je zajištěna pouze v případě, kdy je vytvořená neprodyšná obálka domu bez porušených míst, bez spojů a s utěsněním i těch nejkomplikovanějších detailů. Z těchto důvodů využíváme velmi kvalitní lepící a těsnící materiál, který zajišťuje perfektní vlastnosti po celou dobu životnosti domu.

Veškerá vlhkost je tedy zadržována v obytném prostoru interiéru a konstrukce dřevostavby je zcela bez vlhkosti. Množství vlhkosti v interiéru musí být odvedeno
z objektu pomocí větrání, digestoří, nebo krbem.

Detail skladby difuzně uzavřené konstrukce

Výhody difúzně uzavřená konstrukce:

  1. Z hlediska materiálů vychází finančně lépe oproti difúzně otevřené skladbě konstrukce
  2. Zavedený systém, který funguje

Nevýhody difúzně uzavřená konstrukce:

  1. vysoké nároky na precizní výrobu a montáž dřevostavby
  2. Vnitřní klima dřevostavby s poměrně nízkou vzdušnou vlhkostí
  3. Závislost systému na vrstvě parozábrany, která může být nesprávným užíváním stavby porušena

 

Nákres nevýhody difuzně uzavřené konstrukce

MASIVNÍ KONSTRUKČNÍ DŘEVO KVH

Všeobecné informace:

Masivní konstrukční dřevo (KVH) jsou profily z jehličnatého dřeva (převážně smrku) pro použití v moderních dřevěných stavbách. KVH profily jsou čtyřstranně hoblované a mají sražené hrany. Délkovým nastavováním jednotlivých profilů pomocí zubovitého spoje lze dosahovat délek až 16 m. Profily jsou technicky vysušeny na vlhkost 15 ± 3 %. Podle účelu použití se rozlišují dva druhy KVH profilů, které se však od sebe odlišují pouze vlastnostmi povrchu:

  1. KVH-Si pro pohledové konstrukce
  2. KVH-NSi pro nepohledové konstrukce

Základní vlastnosti:

Tvarová stálost

Za účelem minimalizace deformací dřeva a s ní souvisejících negativních důsledků v podobě sesychání a bobtnání, byl pro KVH stanoven požadavek na vlhkost
15 ± 3 %. Tato hodnota je v průběhu výroby trvale kontrolována. Při uvedené vlhkosti je dřevo přirozeně chráněno proti napadení dřevokaznými škůdci.

Variabilní délky

Použitím zubovitého spoje je možné vyrábět profily až do max. délky 16 m. Délkovým nastavováním jednotlivých profilů přitom nejsou negativně ovlivněny mechanické vlstnosti dřeva. Kvalita provedení a pevnostní vlastnosti zubovitých spojů jsou tvrale sledovány při výrobě. Požadavky na provedení a kontrolu zubovitých spojů jsou uvedeny v ČSN EN 385: 2002.

Používaná lepidla

Lepení zubovitých spojů se provádí polyurethanovými lepidly bez použití rozpouštědel. Podle klimatických podmínek v místě použití konstrukce a při výrobě
se rozlišují lepidla typu I a II. Požadavky na použití lepidel pro lepení zubovitých spojů jsou uvedeny v ČSN EN 301: 2007.

Možnosti použití:

Masivní konstrukční dřevo KVH se nejčastěji využívá pro nosné konstrukce dřevostaveb a střešní konstrukce. S výhodou lze KVH profily použít pro realizaci krovů pohledových z interiéru.

Hofatex Therm

Dobrá zpráva pro ekologicky smýšlející stavebníky: moderní technologie spojení dřevních vláken se již obejde bez syntetických lepidel. Spojení zabezpečují přirozené složky dřevních vláken – lignin a  hemicelulóza, které se působením vody a tepla znovu aktivují. Při nahodilém ukládání vláken pak vznikají v deskách vzduchové bubliny, které jim dodávají vynikající izolační vlastnosti.Dlouhodobé zkušenosti s využíváním dřeva ve stavebnictví a inovativní výrobní technologie v sobě kombinují všechny předpoklady, aby byl tento materiál používán také jako ekologická izolace.

Dřevovláknité desky Hofatex jsou vhodným řešením pro izolace, rekonstrukce nebo sanace veškerých stavebních konstrukcí. Skladby konstrukce na bázi dřevovláknitých desek jsou ze stavebně fyzikálního hlediska vysoce kvalitní a zabezpečují minimalizaci tepelných ztrát.

Při výrobě dřevovláknitých desek není zatěžováno životní prostředí. Na jejich výrobu se totiž používá méně hodnotné dřevo – jediná domácí trvale obnovitelná surovina. Desky patří pod mezinárodní značku NFB. Navíc jsou izolační desky Hofatex plně recyklovatelné. Mohou se nezávadně spalovat, nebo použít při kompostování a jiné ekologicky šetrné likvidaci.

Izolační desky Hofatex se vyrábějí podle norem EN 13171 a EN 622 a podléhají testování v renomovaných zahraničních institucích. Díky tomu nesou značku shody CE.

Výhody dřevovláknitých desek Hofatex Therm ve stavebních konstrukcích:

  1.  ochrana interiéru před chladem a mrazem v zimním období
  2.  vynikající ochrana interiéru před letními vedry
  3.  zabezpečení zvukové izolace před vzdušným a kročejovým hlukem
  4.  zabezpečení neprůvzdušnosti konstrukce
  5.  maximálně celoplošné pokrytí a redukce tepelných mostů v oblasti krokví nebo sloupků
  6.  možnost použití ve všech materiálových systémech (dřevostavby i klasická výstavba)

Tepelně izolační desky Hofatex Therm zabezpečují hlavní tepelnou izolaci střešní konstrukce a největší měrou přispívají k ochraně vnitřních prostor před přehříváním
v letních měsících. Dřevovláknitou izolaci Hofatex lze využít pro stěnové i krovové konstrukce. Vnitřní jádrovou izolaci tvoří desky Hofatex Therm DK jako hlavní tepelně izolační vrstva stavební konstrukce.

HOFATEX THERM

Detail Hofatexu Therm

Deska o hustotě 160 kg/m3 . Materiál není ve hmotě hydrofobizovaný. Desky s rovnými čely, vyrábějí se v tloušťkách 20, 40, 60, 80, 100 a 120 mm. Rozměr desek 800 x 1200 mm. Deska s nejlepšími tepelně-izolačními vlastnostmi. Materiál se používá jako výplňová tepelná izolace do obvodových a střešních plášťů staveb. Lze použít jako výplňová tepelná izolace do příček a stropů. Materiál není schopen odolávat přímému působení povětrnostních vlivů.

HOFATEX THERM NK

Detail Hofatexu Therm

 

Deska o hustotě 160 kg/m3. Materiál není ve hmotě hydrofobizovaný. Maloformátová deska je opatřená po dvou protilehlých stranách perem a drážkou, vyrábí
se pouze v tloušťce 40 mm. Součástí podlahového systému je i dřevěná lišta. Rozměr desky 590 x 1180 mm. Deska je určena speciálně pro konstrukci tepelně
a akusticky izolačních podlah se zvýšenou kročejovou neprůzvučností. Součástí podlahové konstrukce je dřevěná lišta opět na pero a drážku, která společně
s deskou podlahu vytváří a plní funkci polštářů pro upevňování např. podlahových palubek. Lišta může být součástí dodávky.

×